ENOKI – extrakt z penízovky sametonohé 90 kapslí

ENOKI – extrakt z penízovky sametonohé 90 kapslí

Houba penízovka sametonohá je známá pod japonským názvem enokitake nebo také zkráceně enoki, latinsky Flammulina velutipes.
Jedlá zimní houba má dlouhou nohou a široký klobouk. To je podoba divoké enoki. Kultivovaná enoki se totiž liší – má velmi dlouhou bílou nohu a malý bílý klobouček, což je z důvodu nedostatku světla při pěstování. Enoki v přírodě vyrůstá v trsech na pařezech břestovce čínského (v japonštině enoki), ale i na dalších stromech. V divoké podobě roste většinou od září do března, proto se jí říká zimní houba.
Silnou medicinální houbu už po staletí využívá tradiční čínská medicína (TCM) a cení si jí především pro množství antioxidantů.
Speciální metodou dvojité extrakce získaný výtažek z enoki. Obsah polysacharidů víc než 40 %.
Balení: 90 kapslí x 500 mg čistá hmotnost extraktu 45 g,
1 tobolka obsahuje enoki 500 mg,
100% čistý extrakt, neobsahuje plnidla ani konzervační látky.
Používáme rostlinné tobolky – vhodné pro vegetariány a vegany

Doplněk stravy
 

Enoki, česky penízovka sametonohá

Houba penízovka sametonohá je známá pod japonským názvem enokitake nebo také zkráceně enoki, latinsky Flammulina velutipes. V Indii se zase používá jméno futu, v Číně zase donggu.

Silnou medicinální houbu už po staletí využívá tradiční čínská medicína (TCM) a cení si jí především pro množství antioxidantů. Enoki obsahuje polysacharidy (proflamin, flammulin, betaglukany), ale také proteiny, glykoproteiny (lektin), steroly (mykosterol), lipidy, fenoly nebo seskviterpeny. Z minerálních látek je to hořčík, zinek, bór, mangan, měď, sodík a draslík. Mezi vitamíny vyniká hlavně provitamín A, vitamíny skupiny B a ergosterol (slunečním zářením vzniká D2).

Přestože byla enoki po několik staletí využívána hlavně v asijských zemích (Japonsko, Čína nebo třeba Korea), kde rostla divoce, od poloviny 18. století byla i kultivována v Anglii a Francii. V dnešní době se pěstuje po celém světě a je oblíbená nejen jako chutné jídlo, ale také pro obsažené látky. Ne nadarmo si ji vážili, stejně jako řady dalších medicinálních hub, i faraonové starověkého Egypta.

Enoki vědecky poprvé popsal v roce 1782 anglický botanik William Curtis a mylně ji zařadil do rodu Agaricae. Správný název získala houba v roce 1951, kdy ji německý mykolog Rolf Singer přeřadil a dal aktuální jméno Flammulina velutipes.

Jedlá podzimní a zimní houba roste na mrtvých dřevech listnatých stromů. Typická je dlouhou nohou a širokým kloboukem. To je podoba divoké enoki. Kultivovaná enoki se totiž liší – má velmi dlouhou bílou nohu a malý bílý klobouček, což je z důvodu nedostatku světla při pěstování. Enoki v přírodě vyrůstá v hustých trsech na pařezech břestovce čínského (v japonštině enoki), ale i na dalších stromech jako je tomel japonský (má plody kaki). V divoké podobě roste většinou od září do března, proto se jí říká zimní houba.